Australská kelpie / Australian kelpie

Kde se vzala australská kelpie?

Jak napovídá už samotný název, plemeno pochází z Austrálie. V 90. letech 18. století započala kolonizace Austrálie a s ní i budování a zakládání měst. V přibližně stejné době se díky pastevectví, které dosahovalo větších a větších rozměrů, emigrovalo právě do Austrálie mnoho Britů, kteří se věnovali chovu ovcí. Díky rozrůstajícímu se "ovčímu průmyslu" byla poptávka i po pasteveckých psech, kteří chovatelům značně ulehčovali jejich každodenní práci s velkými stády. Na přelomu století tak Britové dovezli psy ze své vlasti. V té době se všichni pastevečtí psi nazývali kolie bez ohledu na jejich vzhled. Postupem času však některé linie měli stále větší vliv a díky tomu se dnes můžeme setkat nejen s australskou kelpií.

Pokud budeme mít trochu trpělivosti a času, můžeme původ kelpie vysledovat ke dvěma významným chovným párům. První z nich je fena Kelpie, která je potomkem dvou černohnědých pracovních kolií přivezených do Austrálie ze Skotska v roce 1866, a pes jménem Moss, který je taktéž potomkem dvou černohnědých psů dovezených ze Skotska. Druhým párem je pak fena Jenny a pes Brutus (obě kolie dovezené ze Skotska kolem roku 1870). Potomci těchto dvou párů předváděli velmi působivé výkony v závodech ovčáckých psů a poptávka po štěňatech tak rostla. 

Jedním z nejuznávanějších psů své doby byl také modro-pálený pes Coil, který v roce 1898 v Sydney vyhrál ovčácké závody s nejvyšším možným počtem bodů a to i přesto, že měl zlomenou nohu. Další slavnou kelpií je pes Red Hope, tmavě červený pes pocházející z australského chovu. Byl tak úspěšný, že ho dnes můžeme najít téměř v každém rodokmenu dnešní australské kelpie.

Na počátku 20. století byla velmi důležitá schopnost kelpií při práci se stády. Výstavy se však stávaly běžnější a někteří chovatelé tak své psy na těchto výstavách předváděli, ale stále své psi používali i u stád. První standard plemene byl sepsán v roce 1902. Především chovatelé z měst pak chov směřovali spíše k hezkému exteriéru, zatímco jiní chovatelé stále upřednostňovali skvělé pracovní schopnosti.

Ani jedna ze skupin chovatelů však nedokázala ocenit práci toho druhého. Proto byl v roce 1965 vytvořen Working Kelpie Council (WKC). Jeho cílem bylo zachovat pastevecké kvality původních linií. O několik let později bylo plemeno zcela odděleno, přičemž každý typ měl svůj vlastní registr (WKC - pracovní kelpie a ANKC pro výstavní kelpie - což je dnešní australská kelpie).

V dnešní době můžeme v chovu najít dva zcela odlišné směry - pracovní a výstavní. V ČR se však nerozlišují a v průkazech původu tak můžeme u všech najít název australská kelpie. V ČR se můžeme setkat s jedinci, kteří jsou zapsáni v tzv. "registru" - tzn. že není možné dohledat všechny jejich předky. 

Díky širokým zahraničním databázím můžeme dnes říci, že současné kelpie odpovídají vzhledu těch původních. Můžeme se sice setkat s extrémy, které mohou být způsobeny směřováním chovu jednotlivých chovatelů, neměli bychom však zapomínat na prapůvodní využití a vzhled kelpie.